Historie se opakuje! Starší žáci mistry OFL!

Podrobnosti

Kategorie: Starší žáci

Zveřejněno: 17. 5. 2014 13:21

Napsal Mgr. Tomáš Mrázek

Zobrazení: 3041

Psal se rok 2012 a náš tým poprvé vyhrál finále starších žáků... Výsledky ve skupině tomu nenasvědčovaly, jelikož kluci vyhráli jen poslední zápas a do druhého dne šli jako „outsideři“. V neděli ale hráli parádní florbal a dokázali vyhrát všechny tři zápasy a získat pro sebe zlato... Letos by se dala nalézt spousta podobností...

Je brzy ráno a kdo není pořádně oblečený, tak má smůlu... Je pár stupňů nad nulou a kolona pěti aut vyjíždí vstříc finálovým bojům starších žáků v Dolních Bojanovicích. Cesta probíhá bez problémů a všichni se potkáváme ve zbrusu nové hale. Jedinou neduhou je pro nás méně oblíbený povrch – parkety. Povrch ale neklouže, je rovný a míček neodskakuje. Hodně se leskne, ale na to si zvykneme...

Blíží se první zápas, na který jsou připraveni do brány Kryštof Novotný a Michaela Malinová. Do pole je připraveno dokonce 13 hráčů! Jan Svoboda, Martin Dufek, Lukáš Kučera, Martin Laštovička, Petr Svoboda, Martin Havelka, Filip Chalupa, Pavel Humlíček, Bohuslav Šotola, Matěj Trödler, Aleš Mrázek, Dan Kršek a Petr Smitek.

S gólmany jsme dohodnutí, že se budou střídat po jednotlivých zápasech, začíná Kryštof. Soupeřem je Kunštát, suverén naší divize, který nás v obou zápasech porazil... V zápase je vidět jeden hlavní problém – propadáme v obranné činnosti. Dopředu jsme draví, ale dozadu se nechce většině hráčům vracet. To ústí v poměrně velký počet šancí soupeře z přečíslování. Na góly do naší sítě ale zvládáme reagovat a v závěru to vypadá na remízu 3:3. Bohužel přichází další chyba a prohra 3:4.

Ani druhý zápas nás nezastihl ve formě a nejlepší střelec Dolních Bojanovic, Horňák, dělal našemu týmu velké problémy. Opět jsme dokázali vsítit 3 branky, ale soupeř jich dal pět a my jsme tak prohráli i druhý zápas, tentokrát 3:5.

Na třetí zápas odjeli hlavní trenéři hrát za mužský oddíl do Brna, ale tým pod vedením Davida Krejčího dokázal konečně vyhrát a my jsme se tak vyhnuli silnému Uherskému Brodu ve čtvrtfinále. I tentokrát jsme dali 3 branky, ale obrana pracovala lépe a dostali jsme pouze jeden gól – výhra 3:1. Ve skupině jsme tak skončili třetí a ve čtvrtfinále nás čekala Nivnice. Měli jsme i štěstí na čas, hráli jsme až poslední čtvrtfinále, v 11.30. Zápas byl ale ještě relativně daleko...

Hráči se vyrazili ubytovat do blízkých Mutěnic a poté odjeli do Hodonína do bazénu a na jídlo do nějaké restaurace. Trenéři dorazili po turnaji kolem desáté večer a společně s hráči se ještě bavili, pouštěli si videa... Zkrátka příjemný a zábavný večer.

Druhý den bylo před naším zápasem jasné, že v semifinále se utká Kunštát s Uherským Brodem. Na nás nebo Nivnici čekaly Dolní Bojanovice. Zápas s Nivnicí byl velice vyrovnaný, ale myslím, že jsme měli většinu času zápas pod kontrolou. Vedli jsme 1:0 a poté 2:1. Několik minut před koncem ale přišel nepříjemný pád, po kterém se zranil Honza Svoboda. Rozhozené obranné řady najednou nefungovaly tak, jak měly a v posledních minutách jsme dostali dva góly! A nestačili jsme zápas ani srovnat. Prohra 2:3 a cesta domů... Nebo ne?

Od několika lidí jsme slyšeli, že za Nivnici nastoupil hráč, který se neúčastnil sobotních zápasů. Pokud by tomu tak opravdu bylo, zápas by byl kontumován v náš prospěch. Po prvním semifinálovým duelu se komise usnesla, že Nivnice se opravdu provinila porušením pravidel a my jsme tak postupovali do semifinále proti Dolním Bojanovicím. Hráčů Nivnice mi je trochu líto, ale k florbalu patří fair-play a to asi bohužel chybělo jejich trenérovi.

Naši hráči byli nadšení a myslím, že za svůj výkon si postup zasloužili tak i tak. Taktika proti Bojanovicím byla jasná – Horňák si nesmí vystřelit. A víte co? Dařilo se... Po zranění Honzy se do obrany posunul Martin Havelka a spolu s dalšími obránci likvidovali pokus za pokusem. Důležité ovšem bylo to, že útočníci extrémně pomáhali obranným řadám a často jsme tak u nás hráli čtyři proti dvěma. Vpředu se vytvořilo útočné duo „Chajdy a Bany“, kterému to opravdu „sedlo“. V zápase se blýskli třemi góly a jelikož v obranné činnosti jsme byli suverénní, stačilo to na vítězství. Bojanovice pár sekund před koncem přeci jen snížili na 3:1 a Horňák se tak dostal k jedné střele, ale to nás už nemuselo vůbec trápit. Postup do finále byl náš!!!

A v něm Kunštát... Tým, se kterým jsme letos již 3x prohráli. Tuto statistiku jsme ale chtěli změnit a vyhrát v tom nejdůležitějším zápase sezóny. Ve finále. V bráně nastoupila Míša. Ve finále už mohl několikrát nastoupit i Honza Svoboda, kterému se noha zlepšila. Od úvodní minuty jsme mohli vidět výborný florbal z obou stran. Všichni obránci zahráli nad svoje poměry, překypovali sebejistotou a důrazem. Soupeř měl velmi těžké se prosadit. Vpředu úřadovala hlavně první útočná dvojice „Chajdy a Bany“, ve které se blýskl hattrickem Chajdy! Góly padaly na obě strany a jednou jsme soupeři pomohli i vlastním gólem, ale to vyústilo i z toho, že do soubojů jsme chodili důrazněji a byli jsme rychlejší, smůle někdy neporučíte...

V průběhu zápasu svítilo na tabuli skóre 3:3, ale jinak jsme po celou dobu vedli a nakonec jsme vyhráli 5:4! Po závěrečném hvizdu se neradovali jen hráči, ale i trenéři si dali takový malý „taneček“... V zápase o třetí místo vyhrály Dolní Bojanovice a na Brod tak zbylo nepopulární čtvrté místo.
V závěru ještě připomenu podobu s rokem 2012... Nejenže jsme postoupili z třetího místa v tabulce a vyhnuli se opět Brodu, ale zároveň jsme ve čtvrtfinále vyřadili opět Nivnici a ve finále zdolali Kunštát! Pouze semifinálový soupeř byl v roce 2012 jiný, Boskovice.

A co říci na úplný konec? Díky. Díky všem hráčům za to, co předváděli na hřišti, jelikož kvalita týmů byla dle mého výrazně vyšší než v roce 2012 a prosadit se v takové konkurenci bylo obrovsky těžké a kdybychom do toho nedávali 120 %, tak by to určitě takhle hezky nedopadlo. V bráně chválím oba gólmany, jelikož v důležitých momentech předváděli výborné zákroky. V obraně chválím za předváděný důraz a možná ještě výrazněji chválím herní přehled, kdy jsme se neukvapovali a často i pod tlakem jsme byli schopni v klidu rozehrát. Rozhodčí odměnili Lukáše Kučeru cenou za nejlepšího obránce turnaje, gratuluji! A chválím i útočníky, jelikož bez jejich gólů a napadání, díky kterému si soupeř nemohl vydechnout, bychom také nevyhráli. Výborný týmový výkon korunován zlatou odměnou! Kvalitu na vítězství měla většina týmů, ale pouze jeden byl nejšťastnější. Já jsem obrovsky rád, že jsem mohl společně s Kubou Čuhelem a Pavlem Laštovičkou trénovat tak výborné florbalisty, kteří před sebou mají ještě spoustu úspěchů...

ZÁKLADNÍ SKUPINA:

Nové Město na Moravě – Kunštát 3:4
(Martin Havelka 2+0, Lukáš Kučera 1+0, Petr Svoboda 0+1, Jan Svoboda 0+1)

Nové Město na Moravě – Dolní Bojanovice 3:5
(Petr Svoboda 2+0, Lukáš Kučera 1+0, Martin Dufek 0+1, Martin Havelka 0+1)

Nové Město na Moravě – Moutnice 3:1
(Jan Svoboda 1+1, Lukáš Kučera 1+0, Martin Havelka 1+0, Bohuslav Šotola 0+1, Pavel Humlíček 0+1)

ČTVRTFINÁLE:

Nové Město na Moravě – Nivnice 5:0 (K)

SEMIFINÁLE:

Nové Město na Moravě – Dolní Bojanovice 3:1
(Petr Svoboda 2+1, Filip Chalupa 1+2)

FINÁLE:

Nové Město na Moravě – Kunštát 5:4
(Filip Chalupa 3+0, Petr Svoboda 1+1, Bohuslav Šotola 1+0, Martin Havelka 0+1, Lukáš Kučera 0+1)

• Předchozí